Cestovní deník 2025: Útěky k sobě

Letos mám jen jedno předsevzetí. Cestovat více sama. A nazvala jsem ten ryze osobní projekt „Útěky k sobě“. Nemusí to být daleko ani do zahraničí. Jediné pravidlo je: cestovat sama. A není to o tom, že bych neměla s kým cestovat. Miluju cestování se svým partnerem. Ale zjistila jsem, že nejlepší myšlenky a nápady mě napadají právě když jsem sama a v pohybu. Dokonce můžu psát i v kavárně a to často nemůžu doma ani když je klid. Jako kdyby byly moje myšlenky nějak zaseknuté pod mojí pracovní židlí a jakmile vstanu a jdu se projít – ony se rozhýbou se mnou.

Taky jde hlavně o to na chvíli zapomenout na všechny svoje role a nálepky – máma, dcera, partnerka, kamarádka, fotografka, uklízečka kočičích záchodků a nádobí atd. Jde o to být jen sama se sebou. Zjistit, kdo ta holka je vlastně.

Z každého takového výletu či cesty si pošlu pohlednici. Je to sranda najít ji v poštovní schránce několik dní po návratu. Fajn připomínka.

A dokonce to můžu udělat v autobuse cestou domů online a použít vlastní fotku. Super služba toho dinosaura České pošty – stačí si stáhnout appku Online pohlednice. !-)

Tenhle nápad jsem ale nevymyslela já – ukradla jsem ho (jako umělec) od novinářky, spisovatelky a cestovatelky Alice Steinbach jejíž knížku Without Reservation: The Travels of an Independent woman zrovna čtu. Posílala sama sobě pohlednice ze svých cest. Naprosto jsem si tenhle nápad zamilovala!

A taky mi chybí ty časy, kdy jsem jako dítě sbírala pohlednice. Analogové časy. Moc mi z té doby „za železnou oponou“ nechybí – jenom pohlednice, polaroidy a můj pejsek.

Líbí se vám tenhle nápad? A cestujete samy? Co vám chybí z doby analogové?

Se srdečnými pozdravy, Ema.

Pohlednice z Českého Krumlova, 2.1. 2025

Více fotek z Krumlova najdete v mé galerii ZDE.