Coffee & Flowers
Čtení ke kafi
nejen o kytkách
To, co mě zachránilo v září, mi pomohlo už tolikrát, když se mi děly životní průsery, snad už od tří let. Dělala jsem to naprosto intuitivně. Paradoxně až nedávno jsem si uvědomila, že tohle záchranný lano používám. A potvrdilo se mi to zase. Nemusíte věřit v zázraky, stačí když budete věřit v kreativitu. To je moje náboženství a až si...
České Švýcarsko se malinko vymyká vzorci podle kterého jsem zařazovala místa do mých #happyplaces. Jako jediné není u vody, což je teda i pro mě zajímavý vzorec a není to místo, které bych už opakovaně navštívila. Na mém seznamu bylo dlouho, ale poprvé jsem ho navštívila až letos v červnu. Ale hned napoprvé na mě zdejší příroda zapůsobila tak hluboce, že jsem...
Dnešní vyprávění z ateliéru bude o tom, jak mýtus chaotického umělce nefunguje a pokud chceme něco konceptuálně tvořit, musíme se prostě zorganizovat. Člověk hrozně rád čerpá rady zvnějšku, ale tady je první zrádná odbočka. Nejdříve musíte poznat sami sebe a způsob, jak pracujete. A pak ty (vyžádané) rady zvenčí budou mít nějaký smysl. Představte si, že máte v mozku zároveň geniálně...
Český Krumlov je po zásluze klenotem Jižních Čech, ale zároveň to znamená, že je to turisticky velmi exponované město. Takže moje tipy budou trochu jiné, protože nerada chodím v davech turistů, byť jsem jedna z nich. Pokud jste introverti a vůbec nemáte rádi davy, určitě nejezděte do Krumlova v létě a vyberte si jako já turisticky plonkový měsíc, třeba únor. 🙂 Dala...
Tak plním další rest v projektu 52, tentokrát květnový a doufám, že tímto úspěšně začnu svůj krok v Projektu 52 synchronizovat i s časem sdílení. Fotoprojekty a fotovýzvy jsou tady od toho, aby nás učili. Jsou to úkoly, které si dáváme sami. A tak se podíváme, co mě to naučilo v květnu. A rovnou profláknu, že jsem v květnu porušila základní pravidla fotovýzvy...
Happy places jsou moje oblíbená místa prověřená časem, kam se vracím pravidelně. Ráda cestuju a objevuju místa nová, ale tohle je jiný případ. Tohle je sázka na jistotu, kterou využívám pro chvíle únavy, kdy potřebuju dobít svoje duševní baterky. Určitě každý takové své místo má, kde je mu dobře. A v červnu jsem se rozhodla prozkoumat svoje místa...
Po návratu z dovolené jsem si uvědomila, že potřebuju častěji navštěvovat místa, kde je mi fajna nemusím za nimi cestovat daleko. Co si budeme vykládat, ač se člověk snaží, jak chce, být permanentně šťastný není v naší moci ani v schopnostech našeho nervového systému. Jenže kdo může říct, že má zodpovědně vybalancovaný poměr šťastných chvil v životě? Když jsem nad...
Je to trochu anachronismus v červnu psát o tom, co jsem fotila v dubnu, ale chvíli ještě bude trvat než synchronizuju svůj čas sdílení a focení – díky květnové dovolené. I já sama už jsem pozapomněla, co jsem to tehdy vlastně vyváděla, ale naštěstí ty fotky, poctivě uložené do složky a čekající na zpracování, vypráví příběh a ve fotovzpomínkách mě samotnou uvádějí zpět do měsíce...
Každá cesta mě něco naučí a o tom bude dnešní článek. Taková afterparty po cestovním deníčku z Turecka, který jste mohli číst na instagramu a který najdete pod hashtagem #emacestovnidenicek Snažím se vydestilovat z každé cesty co nejvíce pro svůj každodenní život a jak mi to jde nebo nejde se hned dozvíte. 1. Novou podložku pod myš jsem nafotila v Turecku, pro...
Aneb jak udělat dobrou selfie? Ani jsem nestihla popadnout dech a březen byl fuč. Březen je můj měsíc. Narodila jsem se v březnu. Takže už z nadpisu vám musí být hned jasné co nebo spíš kdo bude objektem březnového projektu 52. Ano, dáme si poněkud narcistní měsíc. Narcisy (ty květiny) mám moc ráda, od malička mi připomínaly, že...