Nejhorší je začít. Znovu. Po té, co váš byznys rozstřelil kovid, korporát a sebe-sabotáž. Když chcete vytvořit něco ze sebe, je to největší životní výzva a paradox – musíte překonat sami sebe. A próč? Nemůžeme prostě koukat na Netflix, srollovat instagram a jenom si lízat rány a cpát se čokoškou? Proč máme přemýšlet nad smyslem svého života a práce. Říká ego. NE....

Leden byl hodně dlouhý měsíc, pocitově. A přitom jsem na jeho začátku cítila úlevu, když skončil ten šílený rok 2024, moje neschopenka i zaměstnanecký poměr. Cítila jsem, světe div se, i určitou euforii z nového začátku. Kterou teď neustále střídá strach z nového začátku. Tak nakoukneme do zákulisí Projektu 52, co se vlastně v lednu dělo. Můj vizuální deníček už ledacos napověděl, ale...

Letos mám jen jedno předsevzetí. Cestovat více sama. A nazvala jsem ten ryze osobní projekt „Útěky k sobě“. Nemusí to být daleko ani do zahraničí. Jediné pravidlo je: cestovat sama. A není to o tom, že bych neměla s kým cestovat. Miluju cestování se svým partnerem. Ale zjistila jsem, že nejlepší myšlenky a nápady mě napadají právě když jsem sama a v pohybu....

Konečně. Poslední 52. týden roku 2024 mi mává na rozloučenou. Patří k těm lepším týdnům. A já se naposledy otáčím. Počítám ztráty a nálezy. Je to vlastně fajn si takhle zabilancovat. Mezi mé nálezy patří i Projekt 52. A protože mě bavil a naučil mě o fotografii a sobě samé tolik nových věcí, bude mým průvodcem i v roce 2025. Nevěděla jsem, kam mě tenhle...

Tohle je první listopad po několika letech, kdy jsem nemohla utéct někam do tepla a trávím ho doma na neschopence. Donutilo mě to postavit se tomuto temnému měsíci čelem a sepsat si to do list příjemných aktivit pro přežití. Pokud ani vás krátké dny nemotivují, třeba si v mém seznamu najdete něco i pro sebe. Ještě než se vrhnu na sepisování to do listu, vrátím...

Není žádným tajemstvím, že při mé návštěvě Indie jsem rychle zjistila, že mi místní jídlo nechutná (je podstatně rozdílnější než to, co se vydává za Indické jídlo u nás). Ale jestli jsem si tam něco opravdu zamilovala je to černý čaj s aromatických zahřívacím kořením a mlékem – Masala Chai. U nás ho najdete i pod těmito názvy Chai tea,...

To, co mě zachránilo v září, mi pomohlo už tolikrát, když se mi děly životní průsery, snad už od tří let. Dělala jsem to naprosto intuitivně. Paradoxně až nedávno jsem si uvědomila, že tohle záchranný lano používám. A potvrdilo se mi to zase. Nemusíte věřit v zázraky, stačí když budete věřit v kreativitu. To je moje náboženství a až si...

České Švýcarsko se malinko vymyká vzorci podle kterého jsem zařazovala místa do mých #happyplaces. Jako jediné není u vody, což je teda i pro mě zajímavý vzorec a není to místo, které bych už opakovaně navštívila. Na mém seznamu bylo dlouho, ale poprvé jsem ho navštívila až letos v červnu. Ale hned napoprvé na mě zdejší příroda zapůsobila tak hluboce, že jsem...

Dnešní vyprávění z ateliéru bude o tom, jak mýtus chaotického umělce nefunguje a pokud chceme něco konceptuálně tvořit, musíme se prostě zorganizovat. Člověk hrozně rád čerpá rady zvnějšku, ale tady je první zrádná odbočka. Nejdříve musíte poznat sami sebe a způsob, jak pracujete. A pak ty (vyžádané) rady zvenčí budou mít nějaký smysl. Představte si, že máte v mozku zároveň geniálně...

Český Krumlov je po zásluze klenotem Jižních Čech, ale zároveň to znamená, že je to turisticky velmi exponované město. Takže moje tipy budou trochu jiné, protože nerada chodím v davech turistů, byť jsem jedna z nich. Pokud jste introverti a vůbec nemáte rádi davy, určitě nejezděte do Krumlova v létě a vyberte si jako já turisticky plonkový měsíc, třeba únor. 🙂 Dala...