Můj blog

Píšu o tom, co miluju.

Píšu o tom, co fotím.

Na skok v Dubaji

Odříkaného chleba největší krajíc – a rovnou dvakrát deset hodin. To byl pro mě přestup v Dubaji po cestě na Srí Lanku a zpět. Zážitek na celej život, jen ne takový, který bych vyhledávala.  V Dubaji pro mě prostě nic není, nikdy mě nelákala a mám to teď i prakticky ověřeno, že mě lákat nezačne. Snažím se najít si všude něco pozitivního, ale v Dubaji...

Jetlag blues

Tak jsem se vrátila ze Srí Lanky. A než zpracuju těch cca 900 fotek, musím nejdříve zpracovat jetlag. Fakt je to jetlag, ne koronavirus, jo. 🙂 Teda technicky to asi není úplně jetlag, ale únava z cesty se všemi jeho příznaky. Od toho večera, kdy jsme se chystali na let ze Srí Lanky ve dvě ráno v neděli 24.2.,...

Focení dětí je krásná práce

Fotit portréty je fajn práce a hrozně mě to baví, ale fotit děti, to je ještě lepší práce. Proč? Protože to je jedna velká hra plná nevinnosti a čisté radosti. Ano, je to zároveň dřina držet s tou dětskou energií krok, ale musím říct, že z těch fotek čerpám i dávno potom, co focení proběhlo. A tohle focení proběhlo před vánoci....

Jak jsem fotila v botanické zahradě

Když je v zimě nedostatek zelené potravy pro oči, vždycky jdu čerpat energii do skleníků botanických zahrad. Tentokrát to byl skleník Fata Morgana botanické zahrady v Praze Tróji. Tady v té džungli si teprve člověk uvědomí, jak moc mu toto zelené osvěžení díky zimě chybělo. Jako když v poušti narazíte na oázu – naštěstí skleník Fata Morgana není žádná optická iluze,...

Žlutá fotosérie: Kapka slunce

Asi se shodneme, že ta bezbarvá zima nikoho moc nebaví, pokud se teda zrovna neproháníte po sluncem zalitých zasněžených pláních někde v horách. A v lednu toho máme tak akorát nad hlavu a urputně vyhlížíme světlé zítřky jara. Kapka slunce I. I já už jsem došla do stádia, kdy potřebuju dopřát mým očím více barev a dostat více barev do těch monochromatických...

Černobílá fotosérie: Konec sezóny

Jasně, nazvat jeden z prvních článků svého zbrusunového blogu Konec sezóny je asi trochu zvláštní, ale nedejte se zmást. Vysvětlím! Konec sezóny se totiž jmenuje můj nový soubor černobílých fotek. A vždycky když nějaká sezóna končí, jiná začne, to se přece ví. V tomto příběhu bude onou konkrétní sezónou konec léta a nástup podzimu a zimy. Dny jsou krátké,...

17. listopadu 2019 – Den po té

Nemám ráda jakékoliv davy, protože když hlučí, neslyším vlastní myšlenky. Neznamená to ovšem, že nemám ráda lidi a myšlenky, které vykřikují. Nerada se vyjadřuju k věcem veřejným, ale neznamená to, že jsou mi jedno. Dnes dopoledne jsem vyrazila v dešti do centra na výstavu X-Photographers do Mánesa a vzala to přes Národní třídu. Je zajímavé sledovat, jaké město vypadá den po té. Třeba jak se...

Jak jsme v Lisabonu fotily sukni

Znáte to. Takhle v listopadu člověk kouká z okna do všeobjímající šedi a počítá hodiny než se začne stmívat a šeď pohltí temno. Pak je ideální chvíle zavzpomínat na naše cestování v létě a z těch vzpomínek načerpat trochu toho slunce a optimismu. Já bloudím ve vzpomínkách Lisabonem. Portugalsko mě totiž lákalo už dlouho a nejen proto, že jsem milovnice portského vína. Slovo dalo slovo...