Můj aprílový deník II.

Vy, co už mě nějakou chvíli sledujete, víte, že mám teď takové deníkové období. A abych vás jednou měsíčně nezahltila svými deníkovými „zápisky“, rozhodla jsem se deník rozdělit na dílčí části. A tak tady máme druhý aprílový díl, který jsme nafotila ve dnech 11.4 až 21.4.

Čím dál více zjišťuju, že tenhle fotodeník je pro mě víc než jen trénink focení a hledání témat. Jak už to u deníků bývá, je v tom potřeba osobní výpovědi, potřeba zůstat v kontaktu sama se sebou, když všechno kolem je takové divné, jiné, nejisté, neuchopitelné…….a taky vypustit ten vydýchanej vzduch z roušky. Ale doufám, že u toho zůstanu, i když roušky sundáme.

V tuhle dobu zažíváme historický okamžik a každý ho prožíváme jinak. Někdo je totálně v pohodě, někdo není. Já jsem někde mezi. Lítám v tom jak hadr na holi, nahoru dolů. A mám čím dál více neodbytnej pocit, že nás tahle doba všecky poznamená (nebudu hodnotit jak – jestli negativně či pozitivně), že už není možné se vrátit zpátky k tomu, co bylo předtím.

Je třeba se rozloučit s minulostí, pustit se svých zažraných jistot a vyrazit do nejisté budoucnosti. A mezitím zhluboka dýchat v přítomnosti. Ten každodenní přítomný okamžik jsem zde nakreslila světlem svého Canonu a Olympusu.

 

11/30 Kdo uteče, vyhraje. Utíkám do lesa, utíkám ke studiu světla, utíkám se zhluboka nadechnout – abych se mohla zase vrátit mezi čtyři stěny tvořící home/office.

12/30 Některý dny jsou lepší než ostatní…. třeba proto, že kvete třešeň.

13/30 Doma můžete být vším, třeba Amazonkou v domácí džungli. Jen bacha na šelmy a hady…..  #staywild

14/30 Vzorec mého života se někdy děsivě opakuje, proč mi tohle hernajs připomíná excelovskou tabulku? Anebo mříže…..

15/30 Bohatý vnitřní život. A být zároveň venku i vevnitř? To umí jen světlo.

16/30 Poloviční svoboda znamená poloviční vězení. Deru se mřížemi za svou vnitřní svobodou…

17/30 Někdy na nemoce funguje jen jediný lék – sarcasm. Sarkasmus je mé antivirotikum proti covid-19.

18/30 Po měsíci v ateliéru, život se mezitím zašmodrchal a zvadly mi tu všechny kytky, přesto jsem šťastná, že jsem tu.

19/30 Někdy sami spolu a někdy spolu sami….

20/30 Čtu mezi řádky. Ale hlavně čtu! Každý měsíc aspoň jednu knihu.

21/30 Miluju, když na naší ulici začnou sněžit třešňové květy!

První aprílový díl můžete zkouknout zde

Komentáře
  1. Katka napsal:

    Baví mě to. A to sakrastické tričko chci taky 🙂

    • Marcela Fröhlichová napsal:

      Katko moc děkuju, to jsem ráda! To tričko jsem si přivezla z Primarku z Londýna. Sbírám na cestách tyhle vtipný trička z Primarku a taky s obrázkem místa návštěvy, už mám Londýn, Berlín a Amsterdam. 🙂 Doporučuju! Stojí pakatel.

Napsat komentář: Katka Zrušit odpověď

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře.