Tohle je první listopad po několika letech, kdy jsem nemohla utéct někam do tepla a trávím ho doma na neschopence. Donutilo mě to postavit se tomuto temnému měsíci čelem a sepsat si to do list příjemných aktivit pro přežití. Pokud ani vás krátké dny nemotivují, třeba si v mém seznamu najdete něco i pro sebe.
Ještě než se vrhnu na sepisování to do listu, vrátím se ke krásným barevným říjnovým dnům, kdy nebylo sychravo a bylo co obdivovat objektivem foťáku.
A protože každý pořádný to do list by měl mít i nějaké termíny splnění, dávám si deadline do konce roku (2024). Jakmile položku splním, vložím k ní fotku jako důkaz.
Chcete si taky splnit tento to do list, který vám předepisuje jen samé příjemné věci a žádné povinnosti? Můžete si ho stáhnout nebo vytisknout a vybrat si z něj ty položky, které jsou vašemu srdci blízké
a důkaz jejich splnění si taky vyfotit. Abyste tyto radostné okamžiky měli po ruce až budete mít pocit,
že ten život je zase nějaký temný, komplikovaný a nepříjemný.
A co vy, máte seznam příjemných věcí, z kterých čerpáte, když máte třeba nemotivující období?
Já jsem zjistila, že mi to prostě pomáhá. Nemá smysl bojovat proti přírodě – nedostatku světla a tepla neustálým kafráním, pokouším se tak udržet si jakous takous morálku a najít si drobné radosti dne.
DENÍK VDĚČNOSTI VERSUS NEGATIVNÍ BIAS
Abyste mě nechápali špatně, nejsem z podstaty sluníčkový člověk. Ale v rámci přežití traumatu z dětství jsem si záhy vybudovala bojovný přístup k životu jako protiklad k tomu, jak negativně k němu přistupovala moje mamka, která bohužel byla taky obětí rodinného traumatu a já se celý život koukala
na to, jak ji to zničilo na duši.
Negativní bias je základní nastavení mozku, ani nemusíte mít žádná traumata. Mozek se díky němu učí, jak příště věci udělat líp v rámci přežití. Bohužel je to nastavení trochu zastaralé, protože naše moderní doba už není plná tygrů v džungli, ale přináší jiná nebezpečí daleko méně zjevná. Problémem tohoto nastavení mozku je, že se především soustředí na negativní prožitky. A jediný způsob jak negativní bias překonat, je uvědomovat si vděčnost za to, co máme a tvořit si sami pozitivní myšlenky a vzpomínky.
A není to o tom, lakovat věci na růžovo a popírat, že nám není dobře. Pozitivní psychologie je zcela relevantní obor, ale ne vždy je to jednoduché žít.
A myslím, že takový to do list pozitivních zážitků je nejjednodušší cestou, jak se vypořádat se vším,
co život přináší. A že nikdy nebude život bez negativ. Tak si to pojďme udělat hezčí. Přemýšlejme nad tím, co nám dělá radost. A jde o velmi dostupné maličkosti. Nejde o to naplnit tu bezednou černou díru věčné nespokojenosti věcmi, ale spíše zážitky a pocitem vděčnosti za to, co máme. A to přesto, že naše konzumní společnost by tu černou díru naší duše chtěla co největší, aby se tam vešly všechny
ty nezbytné produkty světa. Ale ranní slunce, zdraví, naši blízcí, procházka do lesa nebo třeba tichá chvilka u kafe jsou věci mnohem více naplňující a jsou dost často zadarmo.
FIKA
Znáte fiku? Je to švédská tradice kafe pauzy, takový ekvivalent německého „Kaffee und Kuchen“ nebo jak my to nazýváme s kamarádkou hezky česky „kafedort“. Švédové tuto pauzu hojně praktikují i v práci, kde si ji užívají se svými kolegy. Můžete si ji užít kdykoliv. Já miluju ty tiché chvíle, kdy si na chvíli dám pauzu od práce a jen tak koukám z okna s šálkem svého lunga. A když k tomu ještě najdu něco sladkého je to dokonalá fika. Kdo by přece nechápal tento prostý koncept vychutnání okamžiku. Radost opravdu není složitý koncept života, jen se nám někam pomalu vytratil v záhybech životních složitostí a povinností.
HYGGE, IKIGAI a spol
Ráda se inspiruju tam, kde to už mají zmáklé a v tomto případě se dívám třeba na klasické italské užívání života – „Carpe diem“ a „Dolce vita“. Nebo koukám více na sever, protože mě fascinuje, jak můžou být šťastní lidi, co žijí v počasí ala listopad ještě déle než v našich zeměpisných šířkách. Dánové si na to vymysleli celý systém nazvaný Hygge. Anebo pokud máte rádi spíše Asii, koukněte na systém, který si propracovali obyvatelé ostrova Okinawa – Ikigai. Všechno to vemte a udělejte si z toho svůj vlastní koktejl štěstí a radosti. Anebo se zeptejte vaší kočky, ta vám to vysvětlí. 🙂
Tady je pár tipů na knížky, kde hledat inspiraci a kde ji také hledám i já.
Na mém seznamu knih k přečtení jsou i knihy dánského ředitele Institutu štěstí (fakt někde zkoumají štěstí??!!! :-)) Meika Wikinga.
Nejsou to žádné komplikované knihy a myslím, že všichni po jejich přečtení zjistíme, že už svým způsobem jakési Hygge či štěstí žijeme, jen ho možná nemáme na programu vědomě a dost často.
V tomto období asi všichni trávíme více času doma a já doma nafotila sérii podzimních obrázků na zeď, které najdete u mě na e-shopu. Dokonce se uvolila pózovat i naše Aminka, která má jako správná kočka rutinu krátkých dnů zmáklou na jedničku. Vyloženě studuju to umění hygge domova v praxi, kdy se náš byt ocitá ve finální fázi rekonstrukce tj. výměny podlah a já sama potřebuju ty drobné radosti a malá zákoutí plná obrázků, svíček atd.
Děkuju, že jste dočetli až sem a doufám, že se vám článek líbil a třeba vám přinesl trochu toho světla do temných dní.
Budu moc ráda za Vaši zpětnou vazbu!
Tak mě hned napadlo, zase tolik dalších věcí, které nestíhám 😀 Bod 5 mám na seznamu pořád a vždycky v lednu se do něho s vervou pustím, ale fotokniha 2023 a 2022 stále není dodělaná, tak nevím jestli to není spíš bod frustrace 😀 Tak snad bych mohla v prosinci stihnout aspoň tu skleněnou výstavu v Botance v Tróji a/nebo světýlkovou expozici v zoo. Jinak kromě vyšívání a kytek na balkón, který nemám, bych se s radostí pustila do všech bodíků. Těším se na fotky.