Návrat do ráje: Srí Lanka

Mám pocit jako bych se ze Srí Lanky vrátila tak před půl rokem a ne před měsícem. A je šílené, že díky všem těm událostem jsem vlastně ještě nedala dohromady fotky a nějaké ty dojmy. Tak myslím, že je právě načase, obvzlášť v tomhle negativním čase korony, vrátit se malinko zpět – do ráje. Doufám, že Zářivý ostrov, jak se nazývá Srí Lanka v překladu, nám všem prozáří tyhle temnější dny.

Když jsem na Srí Lanku vyrážela, vlastně jsem si ani moc neuměla představit, co mě tam čeká. Maximálně jsem si představovala něco podobného jako například Thajsko, ale zdaleka jsem nečekala, že tento ostrov přebije i můj silný cestovatelský zážitek z Barmy.  Srí Lanka je totiž neskutečná kombinace všeho dobrého, co se dá v Asii najít a přitom si ještě zachovává svoji autenticitu. Odjížděli jsme začátkem února v době, kdy se o koronaviru vědělo (Evropa byla ještě netknutá), ale už tehdy to spoustu lidí odrazovalo od cestování. Bylo to na Srí Lance znát. Málo turistů, prázdné pláže. Pro nás vlastně příjemná záležitost, pro místní obyvatele nepříjemné snížení příjmů z cestovního ruchu. Kdo by se nadál, že tohle nakonec zachvátí celý svět. Jsem hrozně ráda, že jsme stihli tuhle cestu za pět minut dvanáct, obzvlášť když je teď velice nejisté, kdy se zase někam podíváme.

Každopádně vzpomínky zůstávají. Tak se pojďme vydat na různá místa, která jsme navštívili. Vybrala jsem z každého místa pár fotek, bude to taková směs a lá Srí Lanka. Tentokrát jsem jela na cestu poprvé s velkým foťákem (Canon 6D Mark II) ale pouze s jedním objektivem –  Canon 50 mm 1,4 USM. A když jsem se pak zpětně dívala na ty fotky, nefotila jsem téměř vůbec typické dovolenkové fotky (tedy kromě mé osoby a mého partnera do našeho alba). Jako by se mi posunulo vidění. A na Sri Lance to bylo neskutečně o dojmech, o impresích, detailech, momentech. Vlastně jsem nefotila ani tolik, hlavně jsem prožívala, nasávala tu autenticitu, přátelskost lidí, nedotknutou přírodu, jednoduchost života a zároveň bohatý vnitřní život. To je pro mě Srí Lanka. Samozřejmě, že miluju oceán a pláže, krásnou krajinu, ale tahle dovolená byla prostě jiná – tím jak hodně jiná je Srí Lanka narozdíl od Evropy. Zanechala ve mě hluboký dojem a klid, který jsem doma nemohla najít.

Samostatnou kapitolou z mé cesty jsou lidé. Lidé jsou zde neuvěřitelně otevření a to způsobilo, že i já jsem se zase mnohem více otevřela. Neustálý úsměv na rtech, který mi defakto zamrznul až při návratu domů, tady byl prostě přirozený. Proto jsem zde nafotila více portrétů a street momentek než kdekoliv jinde. Portrétní srílankovský speciál si vůbec zaslouží celou vlastní kapitolu. Stejně jako příroda, která mě na tomto ostrově naprosto uchvátila,  třeba taková botanická zahrada v Kandy by si určitě samostatný článek taky zasloužila…. Těch fotek je totiž tolik! A vůbec pojmout Srí Lanku jedním článkem bude dost náročné, ale věřím, že i tak nasajete aspoň trochu toho pozitivního ducha zářivého ostrova.

NEGOMBO

Negombo je kousek od letiště a jsou to hlavně pláže, vodní kanály plné barevných rybářských loděk, rybáři a rybí trh… a oceán. Tady jsme se vzpamatovávali z dlouhého letu..

KALUTHARA

Je situovaná na jih od Negomba. Najdete tady buddhistické chrámy a školy, krásně ošumělý Richmond park, který pamatuje bohatou slávu svého majitele, pestrá městečka plná tuk tuků…. a oceán.

BENTOTA

Buddha v různých podobách, řeka ústící do oceánu, výlet lodí po řece, mangrovníky, bylinná zahrádka, krokodýlové, krásné meditační místo, úžasná příroda….

 

KALUTHARA-COLOMBO-KANDY

Vlakem z Kaluthary do Colomba podél oceánu a pak do vnitrozemní do Kandy – města ukrytého mezi kopci.

KANDY

Rušné město Kandy skryté v údolí, největší chrám Buddhova zubu, velké jezero, úžasná botanická zahrada,  kopce a kopce… a z jednoho kopce shlíží na všechno to mihotání Buddha.

PINNAWALA

Sloní sirotčinec, úžasný zážitek, být blízko těmto majestátním a citlivým bytostem, tolik sloníků jsem v životě neviděla a byla to radost.

NUWARA ELIYA

Hory, čajové plantáže, jezera, vodopády. Tady se příroda neskutečně vyřádila.

 

 

NEGOMBO

….a zpátky na pláž než se vrátíme domů.

Komentáře
  1. Esk napsal:

    Ty jo! Krásné fotky! A jsi odvážná cestovat jen s pevnou padesátkou- ja nikdy nevím, co vybrat. A pokaždé mi něco chybí.

    • Marcela Fröhlichová napsal:

      Děkuju!! No byla to s tou padesátkou výzva. Většinou sebou tahám tak tři objektivy, jenže když jsem pak celý Maroko nafotila jenom širokáčem, řekla jsem si, že to prostě dám. 🙂 Ale jak se znám, příště si vemu dva foťáky :-D.

Napsat komentář: Esk Zrušit odpověď

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře.