Mexiko to je země pyramid, krásné přírody, dokonalých steaků a tacos, pestrých barev a všudepřítomného „filozofického směru“ maňána (který v Evropě tolik nevyznáváme).
Dneska se zaměřím na pyramidy, protože kdo neviděl pyramidy jakoby v Mexiku nebyl :-). A taky mám pro vás jeden nepyramidální bonus na konec článku.
A pokud se vám cesta po Mexiku bude líbit, můžete si pořídit domů i můj kalendář pro rok 2023, kde najdete více než jen pyramidy.
Putování za mexickými pyramidami jsme započali v Coba, kde se v džungli nachází archeologická rezervace. Pyramidy zde nejsou v tak dobrém stavu jako v Chichen Itza, ale to neznamená, že neudělají na člověka dojem stejně jako zdejší příroda. Obzvlášť když jsem do té doby žádnou pyramidu ještě neviděla. Do Coba jsme vyrazili cestou z Tulumu do Valladolidu, nachází se téměř přesně v polovině této cesty do středu Yucatánu.
V Coba nachodíte džunglí kilometry po upravených cestách pro turisty a užíváte si génia loci tohoto poklidného místa, kde příroda hraje prim a vládne i starobylým ruinám velké Mayské civilizace. Pro znaveného turistu jsou zde připraveni jezdci na kolech, kteří vás ve svém vozíčku dovezou, kam je potřeba. V tom horku si člověk přestane hrát na hrdinu a raději si zaplatí, byť je mu to poněkud žinantní, lidský povoz. Do rezervace je vstupné 100 mexických pesos, což je velice friendly cena, jak jsme později měli zjistit třeba v Chichen Itza. (pro zajímavost: kurz 1 mexické peso = 1,24 česká koruna, což se dobře počítá :-D).
Procházku v Coba nám zpříjemňovala svým zpěvem yukatánská sojka (Yucatan Jay) a měli jsme dokonce i štěstí tohohle ptáčka zpěváčka zahlédnout.
Pyramidy v Chichen Itzá jsou asi nejznámější na Yucatánu, je to turisticky velice rušné místo, ale vynechat ho a nepoklonit se Kukulkánovi prostě nelze. A to ani za cenu přes 500 MXN na osobu. Chápu, že chránit tyhle památky jistě stojí hodně peněz – a turisti to holt zaplatí. Vstupné pro Mexičany je cenově úplně někde jinde. Jak je v Mexiku levně – od ubytování přes benzín po jídlo, tak u pyramid se prohnete, ale stojí to za to.
Musím říct, že stát před Kukulkánovou pyramidou je monumentální zážitek, kdy se cítíte být tááákhle malincí. Jakoby ten opeřený had na vás odněkud potají koukal. A že to nebyl žádný roztomilý bůžek. Žádal si spoustu lidských obětí. V Chichen Itza je také skalní jezero tzv. cenote, kde našli spoustu pozůstatků obětí ženských i dětských.
Nicméně ani muži nezůstali ušetřeni hněvu Kukulkána. Na tomto místě je hřiště, kde se hrála podobná hra jako basketbal, s tím rozdílem, že oddíl, který prohrál byl obětován. Už si znovu nezahráli. Buďme rádi, že naši sportovci mají delší životnost.
V Chichen Itzá je snad největší počet prodejců suvenýrů na metr čtvereční a pokud se chcete někam dostat nemůžete je minout. Jejich neustálé vyvolávání a lákání turistů ke koupi ohranou písničkou: „one Dollar, one Dollar – almost free“ mi zní v hlavě ještě teď, když si na Chichen Itza vzpomenu.
Na druhou stranu tu koupíte všechno možné, všech možných barev a jestli někde nakoupit suvenýry pro rodinu a přátele, tak tady. Ne všichni tady chtějí smlouvat, není to povinnost jako v arabských zemích, ale když máte talent jako můj muž, usmlouváte něco i zde. Zvlášť když vidíte, že prodejce ob dva stánky má nižší cenu třeba o třetinu a všichni defacto prodávají totéž.
Archeologické naleziště Uxmal najdete jižně od Meridy a ani tady žádné pesos neušetříte a zaplatíte necelých 500 pesos za vstupné. Ale kdo by se na dovolené zlobil za nekřesťanské vstupné, tady jste na území Máyů. Uxmal je velice dobře udržován a mnohem klidnější než Chichen Itza.
A z Yucatánu do Teotihuacánu. To už je jiná vesnice. Teda lépe řečeno archeologické naleziště nedaleko jednoho z největších měst světa Mexico City. Mexico City se nachází ve 2 000 metrech nad mořem a vydýchat tento rozdíl, při přeletu z nula metrů nad mořem z Yucatánu sem, nás stálo dost energie. Přesto jsme si nemohli nechat Teotihuacán ujít.
Do Teotihuacánu se dostanete za hodinu jízdy autobusem z Mexico City, pokud najdete stanoviště autobusů :-). Za stokorunu autobusem, metrem za pět korun – tedy pardon pesos. A vstupné do Teotihuacánu je rekordně nejlevnější 80 pesos. Inu, jiná vesnice, jiný mrav i cena….
A tady se naše lidská maličkost ještě zmenší. Člověk opravdu nechápe, jak mohli Aztékové postavit takové monumentální stavby, které konkurují svou velikostí nedalekým horám.
Na takových místech vás napadají různé myšlenky, obzvlášť když jsme odjeli do Mexika v době, kdy začala válka na Ukrajině. Když mohly skončit takové velké civilizace jako Mayové či Aztékové, kde bereme jistotu, že se nezničíme stejně jako oni.
Ale přece neskončím článek o své cestě snů po Mexiku tak depresivními myšlenkami, to by byla velká škoda, protože tato cesta a fotky z ní mi dělají radost pořád. A tady slíbený bonus na závěr.
Asi poslední místo, kde by člověk čekal botanickou zahradu je Teotihuacan a je to hodně specifická zahrada plná aloe vera a kaktusů.
Doufám, že se vám cesta po Mexických pyramidách líbila. 🙂
Krása. Ceny vstupného jsou teda maso, ale věřím, že to za to stálo. Stejně by mě zajímalo jak tahle kultura vznikala a proč vše bylo tak jak bylo. Fascinující.
Děkuju Veru, je to fascinující kultura a přesně tyhle myšlenky mě tam celou dobu napadaly. Ceny opravdu „pro turisty“. Většinou bylo vstupné pro Mexičany kolem 150 pesos tam, kde turisti platili 500 MXN. Ale na tomhle člověk prostě neušetří na cestách 😀