Když je v zimě nedostatek zelené potravy pro oči, vždycky jdu čerpat energii do skleníků botanických zahrad. Tentokrát to byl skleník Fata Morgana botanické zahrady v Praze Tróji. Tady v té džungli si teprve člověk uvědomí, jak moc mu toto zelené osvěžení díky zimě chybělo. Jako když v poušti narazíte na oázu – naštěstí skleník Fata Morgana není žádná optická iluze, tady to žije.
Fotím rostliny už leta letoucí a čím déle je fotím, tím jsou mi bližší a jsem s nimi propojená. V jejich přítomnosti čerpám energii. Často si s nimi jako tichý blázen povídám :-).
Ve fotkách jsem se snažila nejen zobrazit nějaké ty exotické krásky a spoustu zeleně, ale také zachytit světlem jejich subtilní duši. Tu jemnou energii bez které nemůžeme fungovat, ale často si ji neuvědomujeme.
Tak si užijte procházku krásnou džunglí a nakrmte svoje smysly.
Samozřejmě, pokud se vám nějaká fotografie zalíbí, je možné si ji zakoupit. Vytisknu vám ji v požadované velikosti. Neváhejte mě se svými požadavky kontaktovat ZDE.
Emo, ta druhá, tak je dechberoucí. Všechny výborné ale tahle mě dostala do kolen 🙂 Ať to fotí minimálně takhle dál!
Radku díky moc! No řeknu Ti, že ji mám taky nejradši, jen si vždycky myslím, že ty moje kroky do abstrakce se líbí jenom mně. 🙂 Mám radost, že se Ti líbí. Konečně mě ta padesátka přesvědčila, že i s ní můžu zkoušet tyhle věci.